Umělecké soustružení dřeva, Petr Skácel
Vančurova 5, 779 00 Olomouc
e-mail grafikajinak@seznam.cz, telefon 773057594
Webdesign © 2008 Grafikajinak

Kácení stromu

Porážíme-li strom, máme to udělat v době, kdy nemá listy (v listopadu až v lednu) a také v době, když jde měsíc do úbytě (z úplňku ubývá). Rýhy a rány do dřeva na stromě vždy ošetříme nějakým nátěrem (balzámem na stromy).
Co nejdříve po pokácení stromu odstranáme kůru, jinak by se nám dřevo zapařilo. Silnější kusy kmene nařežeme nebo naštípáme na sílu 6 až 10 cm a čela natřeme vápnem nebo bílým latexem, zamezíme tak popraskání.

Uskladnění dřeva

Skladované dřevo může být poškozeno několika činiteli, ze ktrých jmenujme sluneční světlo, vodu, nedostatečnou cirkulaci vzduchu, houby, plísně a hmyz.
Při vystavení na přímém slunci začne dřevo tmavnout působením UV paprsků, které při delší expozici zcela poškodí povrch dřeva.
Pokud nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu okolo skladovaných prvků, dřevo bývá napadeno dřevokaznými houbami a plísněmi. Podle druhu houby pak dochází k poškození struktury dřeva buď na povrchu nebo v celém průřezu prvku.
Trámy, fošny nebo kuláče se po odkornění skládají do tzv. „hrání“, které umožňují volné proudění vzduchu.
Dřevo nevystavujeme nikdy přímým slunečním paprskům, prasklo by. Nikdy nedáváme také toto syrové dřevo na půdu domu nebo do stodoly, dali by se do něho červi.
V prvním roce prosychání můžeme materiál opřít na místo ve stínu. Může na něj i pršet.
V druhém roce si materiál srovnáme do hranice, proložíme laťkami, aby mezi kusy mohl vítr. Něčím hranici přikryjeme, aby do ní nepršelo. obnovujeme čelní nátěry vápnem a dřevo nevystavujeme přímému slunci.
Teprve ve třetím roce můžeme uskladnit již proschlé dřevo v domě na půdě. To už se do něho červi nedají. Budeme-li prosoušet dřevo jiným způsobem (u topných těles v bytě), je nutné toto prosychání provádět zvolna při nižší teplotě - asi do 20 stupňů. A delší dobu, jinak nám popraská.


Při stavbě hrání je třeba dodržovat následující pravidla:

  • spodní vrstva by měla být cca 20 až 30 cm nad terénem
  • každá vrstva má být vodorovná v obou směrech
  • mezi jednotlivými vrstvami používat prokladky. Vzdálenost prokladků je závislá na tloušťce materiálu), pro trámy ve spodních vrstvách doporučujeme použít každých 90–120 cm prokladek, v horní vrstvě lze vždy jeden prokladek vynechat
  • velikost prokladků se volí podle velikosti skladovaného materiálu. Prokladky pro stavební trámy by neměly být menší než 2,5×2,5 cm
  • prokladky v jednotlivých vrstvách mají být nad sebou
  • šířka hráně se obvykle pohybuje od 1 do 1,5 m a výška pak do 2 m. Jestliže nedochází k časté manipulaci se dřevem, je možné stavět hráně i větší
  • zabezpečit proudění vzduchu, tj. nechávat mezery i mezi trámy v jedné vrstvě
  • čela trámů je vhodné natírat barvou nebo napustit olejem, což zamezí nadměrné ztrátě vlhkosti konci dřev a tím i vzniku trhlin
  • pokud hrozí napadení dřevokaznými škůdci je vhodné hráň preventivně postříkat prostředkem proti dřevokaznému hmyzu
  • hráň je třeba umístit ve stínu a chránit před deštěm a sněhem (přístřešek, zakrytí)
Pokud má dřevo v hráni vyschnout, odhaduje se doba potřebná k vysušení podle jednoduchého vzorce, kde 1 cm = 1 rok (tj. trámek o rozměru 10×14 cm bude vysychat 10/2 = 5 let).

© 2008 by Petr Skácel - Grafikajinak